Rozhovor společnosti DPA na téma Pochopení zvuku se zvukařem José Fríasem
Produkční zvukař José Frías, jehož kariéra sahá více než deset let zpět až k dobám jeho působení v nahrávacím studiu, má zvukařinu v lásce už velmi dlouhou dobu. Přestože začínal u hudby, postupně zastával všemožné role ve zvukové produkci, což vedlo až k jeho práci na projektech pro tak významné klienty jako jsou Motorola, IBM, ESPN, časopis Time a další.
Jak jste se poprvé dostal k zvukovému mixu?
Jako produkční zvukař jsem začal pracovat asi před osmi lety. Nejprve jsem několik let působil v hudebním průmyslu a pak jsem se rozhodl pro návrat do školy, abych mohl prozkoumat i jiné stránky zvuku. Na konci posledního ročníku mi doslova spadla do klína příležitost pracovat jako asistent zvukaře (boom operator) na studentském filmu. A zbytek už je historie.
Jak šla vaše kariéra, které důležité momenty či projekty byste zmínil, máte i řadu ocenění.
Poprvé jsem začal pracovat jako zvukař v nahrávacím studiu někdy kolem roku 2005 pro indie muzikanty. Od té doby jsem si vyzkoušel práci se živým zvukem, počítačovými hrami a programy i s postprodukcí, až jsem objevil produkční zvukařinu, ve které jsem se našel a cítím se v ní doma.
V době, kdy jsem pracoval jako produkční zvukař, jsem měl štěstí v tom smyslu, že jsem se dostal k široké škále projektů od indie medailonů, přes dokumentární seriály až po reklamy a další. Ze svých minulých prací jsem velice hrdý mimo jiné na televizní reality show Fire Island; značkovou kampaň společnosti Motorola nazvanou MOTO Reissued, na které se podílel i graffiti umělec Futura; pak třeba na rozhovor „2016 Person of the Year“ (Osobnost roku 2016) časopisu Time; na Lvího krále v broadwayské adaptaci The Circle of Life in 360 anebo Alladina v broadwayské adaptaci A Friend Like Me in 360 (v obou případech jde o virtuální realitu); a konečně i na připravovaný dokument televizní stanice ESPN o bývalém hráči NBA a reprezentantovi NBA Cares Felipu Lopezovi.
V současné době vedle všech svých dobrodružství v produkční zvukařině působím i jako společník a hlavní producent v komplexní produkční společnosti Chapter Four, která se specializuje na imerzivní média.
Který z projektů, na kterých jste za svou kariéru pracoval, považujete za nejzásadnější?
Nevím, jestli se dá považovat za nejdůležitější projekt mé kariéry, ale pro mě osobně má zvláštní váhu z hlediska kreativního, technického a historického: Ashe ´68. Je to zážitek typu virtuální reality a týká se prvního černošského tenisty, který vyhrál U.S. Open. Poprvé jsme ho uvedli při příležitosti loňského ročníku U.S. Open v New Yorku. Festivalovou premiéru pak měl na loňském filmovém festivalu Sundance jako součást sestavy New Frontier.
Na tomto konkrétním projektu byla skutečně radost pracovat, protože představoval kreativní i technickou výzvu. Museli jsme nenápadně a synchronizovaně nahrávat od jednoho do sedmi herců současně a přitom nahrát co nejvíc možných zvukových efektů, ruchů, zvuku prostoru, impulzních odezev a ambisonických nahrávek. Chtěli jsme postprodukci dodat maximum použitelných zvukových informací. K tomu nám sloužily primárně miniaturní všesměrové mikrofony DPA 4060 a 4063, jimiž jsme synchronizovaně nahrávali všechny herecké výkony.
Jak dlouho už používáte techniku značky DPA? Kdy jste ji použil vůbec poprvé a proč?
Mikrofony DPA jsem začal používat někdy kolem roku 2013 krátce poté, co jsem si přečetl velice podrobné pojednání o tom, jak s nimi Simon Hayes pracoval na Hooperově adaptaci muzikálu Les Misérables. Vzpomínám si, jak jsem se díval na ten film a zaujalo mě, jak úžasný má zvuk. Ve zmiňovaném článku Simon pěl chválu na klopové mikrofony DPA v tom smyslu, že se téměř vyrovnaly tyčovým mikrofonům téže značky, a vysvětloval, jak tyto lavaliéry hrály klíčovou úlohu v nahrávání každé scény. A to mě dostalo! Prostě jsem je musel vyzkoušet, tak jsem si koupil několik modelů 4060 a 4063 a ihned jsem je použil při natáčení televizní reality show TLC, na které jsem tehdy pracoval. Byl jsem naprosto ohromený, protože měly mnohem lepší zvuk než mé ostatní klopové mikrofony. Nakonec jsem vyměnil většinu svých stávajících klopových mikrofonů za DPA a krátce na to jsem si pořídil i pár tyčových mikrofonů DPA a doplnil jsem výbavu i několika modely s husím krkem od tohoto výrobce.
V jakých produkcích nebo vystoupeních jste použil mikrofony DPA. Jaké konkrétní modely využíváte?
Mikrofony DPA můžete slyšet prakticky ve všech projektech, které produkuji. Pokaždé využívám klopové mikrofony, přičemž dávám přednost modelu 4060. Když mám umístit mikrofony v prostoru nebo je zamaskovat (především v interiérech automobilů), obyčejně volím superkarioidní mikrofon 4018 s předzesilovačem MMP-G a odpruženým držákem typu husího krku nebo superkardioidní mikrofon 4098, případně miniaturní kardioidní mikrofon 4080. A mikrofonem první volby ze skupiny krátkých pušek je pro mě puškový mikrofon 4017.
Během práce na projektu Fire Island jsme si museli poradit mimo jiné s tím, že účastníci byli často vysvlečení do půl těla, což je samozřejmě nevyhnutelné, když natáčíte televizní pořad na pláži v tropickém ráji. Zpočátku jsme zvažovali použití sériově vyráběného náhrdelníkového mikrofonu DPA 4561 (který už dnes není v nabídce), nakonec jsme však šli cestou náhrdelníkových setů vyrobených na zakázku, abychom mohli lépe ovlivnit jejich konečný vzhled. Spolupracovali jsme s tvůrci produktové řady Rave od klenotnictví PerePaix a společně jsme vytvořili několik náhrdelníků se zabudovanými miniaturními všesměrovými mikrofony 4060. Díky nim jsme dokázali snímat zvuk i ve velice náročných podmínkách této reality show.
Na jaké problémy narážíte při práci na svých projektech? A jak Vám DPA pomáhá je překonávat?
Ať jde o inscenovanou televizní show, improvizovaný dokumentární film nebo virtuální realitu, hlavní výzvou, se kterou si musím poradit, je vždycky to, abych dokázal zachytit výkon daného herce či subjektu během produkce tak věrně a průzračně, jak to jen jde. Mikrofony, které používám, musí být transparentní, takže plochá kmitočtová odezva je naprosto nezbytná. Navíc vzhledem k tomu, jakou může mít lidský hlas dynamiku, nízká úroveň vlastního šumu a široký dynamický rozsah jsou v podstatě nutností, abychom se dokázali přizpůsobit všemu od šepotu po křik (přičemž to všechno se může odehrávat během jediného záběru). Společnost DPA Microphones vyrábí ty nejlepší mikrofony, které vyhovují všem těmto požadavkům.
Povězte nám něco o svém stylu práce a prozraďte nám alespoň pár technických detailů z vaší každodenní činnosti.
Každý projekt začínám důkladnou diskusí s režisérem nebo tvůrcem. Cílem této diskuse je plně pochopit projekt, zhmotnit tvůrčí cíle a určit technické požadavky na jejich realizaci. Jakmile se dohodneme na základních principech jako jsou počet vystupujících, exteriéry, kostýmy, rekvizity, vizuální efekty, motion capture apod, začnu komunikovat s jednotlivými odděleními, abych jim mohl přizpůsobit zvukové požadavky projektu. Bavíme se i s postprodukčním oddělením, abychom si stanovili specifika pracovního postupu jako nahrávání, synchronizace, vícečetná stopáž, metadata, mix pro střižnu a podobně. Komunikace s postprodukcí je nezbytná zejména u složitějších technických projektů jako jsou virtuální realita nebo rozšířená realita. Přesvědčil jsem se, že čím více času věnujeme této fázi, tím úspěšnější jsme během produkční fáze a tím lepší výstupy poskytneme postprodukci.
Den co den se zaměřuji na to, abych přišel s co nejlepším způsobem zachycení zvuku pro danou scénu nebo akci, kterou právě řešíme. Můžeme dobrého výsledku dosáhnout jen s tyčovým mikrofonem nebo bych měl použít i osobní mikrofony? Jsem schopen mikrofon někam umístit? Většinou dokážu velkou část problémů vyřešit sám, především když jde o to, jak dané místo nebo prostředí ozvučit co nejlépe (tzn. s minimem šumu). Pro mě je to celé z technického hlediska o optimálním rozmístění mikrofonů s transparentní reprodukcí signálu a příznivým poměrem signálu k šumu. Z tvůrčího hlediska pak jde o to zajistit, že správně zachytíme herecké výkony nebo výjevy ze skutečného života.
Na jakých dalších projektech máte v plánu použít mikrofony DPA? Můžete mi o nich něco málo prozradit?
Moje společnost momentálně pracuje na několika interaktivních projektech, kde s největší pravděpodobností použijeme mikrofony DPA pro nahrávání zvuku. Bohužel Vám nemůžu v této chvíli prozradit nic bližšího. Nicméně právě jsem dokončil produkční práci na chystaném dokumentu televizní stanice ESPN o bývalém hráči NBA a reprezentantovi NBA Cares, Felipu Lopezovi. Tento projekt je mi velmi blízký a to jednak proto, že já sám také pocházím z Dominikánské republiky a navíc jsem velkým fanouškem basketbalu. Abych vám to ještě přiblížil: úplně první profesionální basketbalový zápas, který jsem viděl, bylo předsezónní exhibiční utkání mezi Miami Heat a Minnesota Timberwolves (což je tým, za který v té době Felipe hrál) v roce 2002 v Dominikánské Republice. Pamatuji si ho naprosto dokonale; dav Dominikánů bez přestání skandoval Felipovo jméno a Minnesota Timberwolves ten zápas vyhráli. To, že jsem měl téměř o dvacet let později možnost pracovat na dokumentu právě o něm, se zdá jako hnutí osudu, a tento projekt bude mít pro mě vždycky zvláštní význam.
A nedokázal bych zachytit všechny ty realistické okamžiky bez klopových mikrofonů 4063 a puškových mikrofonů d:dicate 4017B.
Kam myslíte, že bude směřovat v příštích pěti letech zvukařina v televizním a filmovém průmyslu? Vnímáte nějaké významnější směřování, které ovlivní způsob vaší práce v blízké budoucnosti?
To je složitá otázka a nevím, jestli na ni budu mít správnou odpověď. Někdy je obtížné odhadnout, co vás čeká, i když jste přímo uprostřed dění, ale vidím a doufám v pokrok jednak v technice, kterou používáme i v našem kreativním přístupu k jejímu používání. Způsob filmové tvorby se i nadále vyvíjí naprosto ohromujícím způsobem, vytváří dech beroucí dynamické příběhy a filmové styly. Ty mohou představovat výzvy pro nás zvukaře a vytvářet tlak na způsob, jakým děláme svou práci, ale věřím tomu, že můžeme dosáhnout kreativních řešení, zejména když máme na své straně celý tým.
Myslím, že se budeme setkávat se stále větším podílem děl, která posunují dosavadní hranice a vyžadují inovativní způsobu použití tyčových, klopových i prostorových mikrofonů. Větší počet využívaných zvukových stop bude čím dál tím běžnější a to nemluvím o osmi až dvanácti stopách, ale o čísle mezi dvaceti a třiceti. Také doufám, že větší zvukařská oddělení pomohou s osvojením si těchto změn a výzev.
Potřebujete poradit s výběrem vhodného mikrofonu nebo si u nás některý z naší nabídky vyzkoušet?