Obklopeni zvukem Acousmonia
Monitory APS Klasik součástí mobilního Acousmonia – prostorové reprodukce zvuku v pražském Anežském klášteře
Anežský klášter v Praze se díky zástupcům Hudební fakulty Akademie múzických umění během jednoho květnového večera proměnil v podmanivou zvukovou stezku vedoucí do tzv. mobilního Acousmonia – unikátního systému pro prostorovou reprodukci hudby, jehož nedílnou součástí bylo také osm speciálně upravených aktivních studiových monitorů Klasik od polské společnosti APS.
Autoři tzv. mobilního Acousmonia – Michal Rataj (hudební skladatel, producent a pedagog) a Jan Trojan (hudební režisér, zvukový designér a pedagog) – svým projektem odkazují na první akusmatické systémy pro prostorovou distribuci zvuku, jejichž historický dosah sahá do 70. let minulého století. Tehdy bylo první Acousmonium vyvinuto v pařížském Národním institutu pro audiovizuální studia a mělo podobu „orchestru“ složeného z osmdesáti reproduktorů. Ideové souvislosti principu šíření zvuku do prostoru a v prostoru, a z něho pramenící označení tohoto reproduktorového systému, lze dohledat také u způsobu reprodukce tzv. akusmatické hudební tvorby, která se vyvinula jako experimentální linka v poválečných letech, nebo dokonce až u pythagorejského „učení za závěsem“ – tradice akcentující „slyšené“ a budování obrazu zvukem.
Mobilní Acousmonium bylo 18. května v hudebním sále kostela sv. Františka na živém koncertě představeno vůbec poprvé a lze si ho představit jako pomyslnou polokouli, tvořenou šestnácti reproduktory, které jsou v prostoru fyzicky rozmístěny ve třech rovinách. První a také stěžejní rovinu tohoto šestnáctikanálového zvukového systému tvoří 8 monitorů APS Klasik, které byly s přispěním českého dodavatele – společnosti Audiopro s.r.o – firmou APS speciálně konstrukčně upraveny pro koncertní účely.
Ačkoliv jsou tyto aktivní monitory s titanovou membránou výškového reproduktoru a 7“ středobasem s nanocelulózovou membránou primárně určeny pro studiové použití, s přidanou ochrannou mřížkou a otvorem pro posazení na reproduktorový stojan zcela vyhovují mobilním potřebám této neobvyklé hudební produkce. A právě možnost transportu systému a jeho instalace v libovolném menším a středním prostoru byla dle slov Michala Rataje jedním z klíčových nároků projektu: „Bylo pro nás důležité, aby tento systém nebyl uzavřen v nějakém studiu, ale aby byl skutečně mobilní a bylo s ním možné pracovat na koncertech.“
Zatímco druhá elevace Acousmonia je tvořena čtyřmi drobnými reproduktory Fostex 6301, třetí rovinu na vrcholu pomyslné kopule vytváří unikátní systém nazvaný SpeakerHead. Jedná se o robotický držák do kříže umístěné čtveřice reproduktorů, které jsou uchycené na krokovém motorku. Tvůrce SpeakerHead, Jan Trojan, vysvětluje jeho princip a účel: „Prostřednictvím jednoduchých příkazů otáčíme každým z těchto reproduktorů doleva nebo doprava, a to nejen prostřednictvím předprogramovaných algoritmů, ale i na živo v reálném čase. Jejich sklon pak nastavujeme manuálně. Záměrem SpeakerHead je právě ona pohyblivá část Acousmonia. Šlo nám o to, abychom nepracovali se zvukem pouze ambisonicky, ale abychom mohli zvuk také fyzicky rozpohybovat.“
Neobyčejný prostorový vjem posluchače je tu tedy umocněn ještě i další přidanou hodnotou, a sice softwarově řízeným mechanismem kontroly pohybu zvuku v reálném čase. Proces rozesílání zvukových dat do reproduktorů v rámci šestnáctikanálového systému je odbavován pomocí aplikace Panoramix. „Proces rozesílání dat je živý a pracuje na základě svého nebo předprogramovaného algoritmu. K tomuto účelu máme propojené dva počítače. Zatímco na jednom běží Panoramix, na druhém je nainstalován DAW software ProTools, ze kterého posíláme analogově data do Panoramixu. V ProTools využíváme zásuvný modul ToscA, který má svoji automatizaci a ta posílá po Ethernetu data počítači s Panoramix a nastavuje matrici, která definuje to, kam a se má zvuk v prostoru šířit,“ objasňuje technické řešení zvukového pohybu Jan Trojan.
V prostorách koncertní síně Anežského kláštera mohli posluchači prostřednictvím tohoto systému slyšet skladby instrumentální i neinstrumentální povahy, z nichž některé byly zkomponovány studenty HAMU a FAMU přímo pro účely Acousmonia. Dle slov Michala Rataje se jedná o jedinečnou příležitost, jak se tito studenti mohou naučit zacházet se zvukem v prostoru již během samotné kompozice. Proces skládání prý probíhal v malém školním studiu, ve kterém byla postavena zmenšená varianta Acousmonia s nižším počtem monitorů APS Klasik: „Tím, že mohou studenti modelovat zvuk již během skládání, dostávají příležitost pochopit, jak zacházet se zvukem v prostoru a mohou si uvědomit jeho jinakost. Nemluvě o zvucích neinstrumentální povahy, kdy studenti pracují například se zvuky ptáků, nebo s nejrůznějšími imaginárními zvuky, které mají svoji divnou melodii, svoji divnou harmonii, a které s sebou nesou vždy nějakou stopu pohybu. Pokud je tuto stopu pohybu možné budovat v kompozici již od začátku, když taková skladba vzniká, tak je výsledný poslechový vjem, zcela jiný, než kdyby to bylo pouze ve stereu.“
Nezpochybnitelnou roli v případě této produkce sehrál také zvukově i architektonicky unikátní prostor Anežského kláštera. Nejednalo se totiž pouze o produkci reproduktorů vytržených mimo akustický prostor. Akustika vysoké koncertní síně měla naopak tendenci zvuky propojovat. „Vlastnostmi prostoru jsme byli velmi příjemně překvapeni.,“ vysvětluje Michal Rataj, který také upozornil na to, že bylo potřeba reproduktory nastavit tak, aby byl zmírněn přirozený dozvuk sálu: „Celou reproduktorovou polokouli definujeme uvnitř tohoto systému, kdy jsme schopni modelovat to, kde se reproduktory nacházejí, jak jsou daleko od sebe, jaká je mezi nimi elevace apod. V tomto případě jsme všechny reproduktory natavili tak, jako by měly být metr od nás. Kdybychom naopak byli v suchém prostoru, budeme muset pracovat s virtuálním dozvukem.“
Dramaturgie kombinující zvukovou produkci i performanci byla i s ohledem na jedinečnost a velikost sakrálních prostor postavena za účelem rozezvučení Anežského kláštera, a to nejen Acousmoniem, které reprodukovalo předem zaznamenané kompozice studentů HAMU a FAMU i jejich živé vystoupení, ale také pomocí třicetičlenného smíšeného univerzitního sboru z Norimberku, který procházel chodbami kláštera následován samotnými posluchači. Jednalo se o velmi příjemný akustický zážitek. Zvuk se ozýval z různých směrů, stále se měnil a dovedl posluchače až do finále – do koncertní síně a dovnitř Acousmonia, kde byli – i s pomocí APS Klasik – stále v obklopení zvuku.
Kromě nasazení Acousmonia v dalších prostorách a při jiných příležitostech, by jeho autoři do budoucna rádi navýšili podíl živě hrané akustické hudby. „Doufáme, že do budoucna budou elektronické skladby více kombinované s živou hudbou. Květnovou produkci v Anežském klášteře považujeme za vstupní krok – výsledek práce, kterou jsme i s pomocí dodavatele monitorů APS Klasik, firmou Audiopro s.r.o., odvedli. Dokážeme si představit také technické rozšíření systému s více monitory, robotickými držáky a větší variabilitou, se kterou samozřejmě souvisí i složitější práce s kompozicí, s instalací a prostorem,“ uzavírá Jan Trojan.
Chcete si KLASIKy nebo i jiné reprosoustavy z naší nabídky u nás poslechnout? Nejste si jisti výběrem ozvučovací techniky? Poradíme vám.