Přenosné vícestopé digitální studio
Jistě vás při některém z vašich vystoupení s kapelou, napadlo, že by nebylo od věci mít možnost celý koncert zaznamenat. nahrát si záznam zvuku tak, jak jde z ozvučovacího mixu není nic neobvyklého, tímto záznamem se při "trestném poslechu" cestou domů, trestá nejedna tuzemská parta hudebníků. Zajímavější je, nahrát si celý koncert jednotlivě po nástrojích, pěkně každý zpěv či nástroj do své vlastní stopy. Že je to složité? Ale vůbec ne, pokud víte, jak na to...
V tomto článku naší rubriky „Řešení“ by měli nalézt inspiraci ti náročnější z vás, kterým již nestačí nahrávat jednu nebo maximálně dvě stopy najednou. Člověk je tvor učenlivý a díku učení si velmi rychle osvojuje i moderní techniky a využívá je v praxi při své práci. Řada muzikantů a potenciálních zvukařů tak časem zjistí, že někdy je potřeba aranž nahrát zgruntu od bicích a nebo dokonce s celou rytmikou najednou. V ten moment vyvstává potřeba přestavět svoje domácí studio a vybavit ho pro vícestopé nahrávání, což je právě problematika, které se budeme v tomto článku věnovat.
K čemu nahrávat do více stop ?
Nahrávat více stop najednou je fajn věc a někdy dokonce takřka nezbytnost. Sami dobře víte, jak je při hraní důležitý pocit (muzikantsky se říká „feeling") a spolucítění se svými spoluhráči. Když je muzika založená na živosti a muzikantské souhře interpretovaná skladba pak dýchá s kapelou a samozřejmě s ní i posluchač. Pokud je ve studiu při takovém projektu potřeba nahrávat zároveň bicí sadu, basu, kytaru s efekty a pomocnou stopu zpěvu, je potřeba více stop, v tomto případě 14. Dalších příkladů využití vícestopého nahrávání je nabírání živého koncertu kapely po stopách nebo submixech, nabírání záznamu orchestru po sekcích a jistě bychom našli i další. Dobá, vícestopé nahrávání tedy potřebujeme, pojďme si říct jak si s ním poradit.
Co k tomu tedy budu potřebovat ?
Stejně, jako v případě muzikantského demo studia, i tady se budu snažit mít na paměti relatívně omezený rozpočet, na druhou stranu divili by jste se jak dobrých výsledků se i s malým rozpočtem dá dosáhnout. Jako srdce systému jsem tentokrát zvolil oblíbenou zvukovou kartu E-MU 1616 PCI, která je známá svojí kvalitou a všestranností. Karty EMU této třídy jsou již vybaveny interními DSP jednotkami (ty mohou sami zpracovávat požadované efekty na HW úrovni) a také vynikající ovládací aplikací PatchmixTM, která umožňuje pokročilé směrování, míchání a zpracování zvuku (podrovnější vysvětlení najdete buď v dříve vydaném článku o této aplikaci zde, nebo v českém manuálu přikládaném ke kartám EMU). Zvukovka E-MU 1616 PCI se skládá z interní PCI karty a externího boxu s převodníky, který je díky umístění mimo vlastní case počítače absolutně odolný vůči rušení na PCI sběrnicích, které tak trápí některé interní karty. Při míchání v počítači nebývá obvykle množství výstupů nijak kritický parametr, pojďme se ale zaměřit naopak na to, co nás zajímá nejvíc, tedy na vstupy.
Externí box zvukovky je osazen 6ti symatrickými analogovými vstupy (2x XLR s mikrofonními předzesilovači a 4x jack) a jedním ADAT rozhraním (to obsahuje 8 vastupů a 8 výstupů po jednom optickém vlákně). Abychom tedy mohli nahrávat plných 14 analogových zdrojů signálu (rozumněj mikrofony nebo linky) bude potřeba ke kartě ještě dokoupit osmikanálový převodník z osmi analogobých vstupů na ADAT formát, pokud možno s phantomem napájenými mikrofonními vstupy. Jeden takový se přímo nabízí v sortimentu německé firmy Behringer pod typovým označením ADA8000 a dlužno dodat, že s ním mám ty nejlepší zkušenosti (a nejen já). Po propojení dvěma optickými kabely (z našeho sortimentu si můžete vybrat například OCA0100 anglické firmy SIGNEX) tak získáte systém schopný nahrávat zároveň 14 analogových stop a další dvě digitální (SPDIF nebo AESEBU), což je pro naprostou většinu studiového dění zcela dostatečné.
Vylepšení, rozšíření a modifikace
S většími možnostmi studia budou jistě přicházet ke slovu i další vhodné úpravy a posun celkové kvality zas o stupeň výš. Jedním takovým zpelšením může být potřeba nových kvalitních studiových monitorů, protože pokud nemůžete věřit tomu co slyšíte z poslechových reprosoustav pak nejspíš nebude jednoduché prezentovat vaši práci jinde. Jako doporučení hodné se v tomto směru jeví referenční nearfield monitory Dynaudio BM5A, které díky unikátní konstrukci měničů přes vcelku malou velikost hrají věrně a čistě v plném rozsahu slyšitelného pásma. Tyto studiové monitory jsou aktivní konstrukce, což znamená, že už mají vestavěné dvojici kvalitních zesilovačů přesně odladěných pro každý měnič a aktívní výhybku. V tomto okamžiku by mnohde nastal problém s řízením hlasitosti aktivních reprosoustav a bylo by potřeba kupovat poslechový kontrolér (například Behringer MON800), to ale neplatí s kartami E-MU vybavenými aplikací PatchmixTM. V této obslužné mixážní apliakci totiž lze nadefinovat poslechový kanál, který má řízení hlasitosti a panorámy nezávisle na hlavním výstupu (MASTERu). Hlasitost poslechu si tedy můžeme nastavit příslišným otočným knoflikem aniž by se to dotklo síly signálu odcházejícího z karty (poslechové monitory mají pochopitelně přidělené jiné fyzické výstupy). V podobných detailech se právě projevuje obrovská síla a chytrost konigurační a mixážní aplikace PatchmixTM.
Pokud potřebujete s Vaším nahrávacím systémem cestovat bude možná vhodnější zvolit cestovní variantu nahrávacího systému. Nechceme-li systém založený na standardním stolním počítači a PCI kartě vestavovat do racku a vozit ssebou celý (i když i na to v našem sortimentu racků SKB naleznete řešení) bylo by vhodné použít PCMCIA kartu a jezdit s notebookem. Dokonce i když se pro toto „přenosné" řešení rozhodnete později je možné k stávajícímu systému E-MU 1616M PCI dodatečně dokoupit jen onu PCMCIA kartu do notebooku a můžete tak externí box s převodníky používat jak doma se stolním počítačem, tak na cestách s notebokem.
S větším množstvím zaznamenávaných kanálů budete pochopitelně potřebovat nejen další mikrofonní kabely XLR-XLR (jsou v hotových délkách k dostání i u nás a nebo si je můžete od nášich techniků nechat vyrovit na míru prostřednictvím „Kabelového konfigurátoru"), ale také další mikrofony. Budeme-li se držet scénáře „bicí, basa, kytara a zpěv" bude nejlépe si ve zkratce ukázat jaký mikrofonní park budete potřebovat. Předpokládám, že zpěvový mikrofon pro pomocnou stopu zpěvu už máte z minula, pokud ne, tak v článku „Muzikantské demo studio" jsem coby univerzální levný mikrofon pro tento účel doporučoval model Beyerdynamic Opus 39. Basu také řešit nebudu, obvykle se dá velmi dobrá nahrávka basy pořídit přímo z výstupu aparátu (slušné aparáty mívají vlavitlí linkový výstup nejlépe na symetrickém XLR, například kombo BXL1800). Způsobů jak snímat elektrickou kytaru je mnoho, nejpoužívanější a zpravidla výchozí je kvalitní dynamický mikrofon nasměrovaný z několika centimetrů přímo na reproduktor aparátu. Pro tento účel si podle svého rozpočtu můžete vybrat excelentní Beyerdynamic M201TG (vynikající rovný, univerzální dynamický mikrofon, vhodný i na akustické nástroje nebo na virbl), a nebo levnější univerzální nástrojový mikrofon klasické konstrukce, Beyerdynamic TG-X47.
Samostatnou kapitolou zvukařských učebnic obvykle bývá snímání bicí sady, a tak v mém článku si rozhodně zaslouží alespoň samostatný odstavec. Všechny zmiňované učebnice se ale shodují v tom, že bez dobrých mikrofonů lze těžko vykouzlit dobrý zvuk sady. Stejnou filozofii sdílí také firma Beyerdynamic a již léta se na mikrofony na bicí takřka specializuje. Svýmí mikrofony se pak může pochlubit na koncertech bubeníků-specialistů jako je například Chester Thompson nebo Jukka "Julius" Nevalainen. Proto až budete vybírat jakými mikrofony budete osazovat bicí sadu (ve studiu vlastně různé bicí sady) nezapomeňte se podívat na mikrofonní sety „Opus Drumset" právě od této renomované německé firmy. Všechny tyto mikrofony jsou v mnoha směrech unikátní, za všechny bych rád uvedl excelentní řešení pružinového držáku na ráfek (klipsny) u mikrofonů Opus87/Opus 88 (kotle) a Opus 66 (virbl). Tady Beyerdynamic na rozdíl od konkurence neřeší systém přichycení kouskem ohebného plastu, ale pružinami svíranou kleštinou, která se dá rozevřít opravdu do široka. To se na první pohled může zdát zbytečné, ale opak je pravdou, mikrofon se tak dá použít i u bubnů s vysokým dřevěným ráfkem, kde jsou „plastové" klipsny nepoužitelné.
Závěrem
Věřím, že psaní tohoto článku nebyla zbytečná práce a že jsem Vám tím pomohl k mnoha skvělým studiovým nahrávkácm. Pokud ne a pokud máte nějaké dotazy či pokud byste chtěli navrhnout systém na míru přesně podle Vašich představ neváhejte nás kontaktovat
Potřebujete poradit s obdobným řešením nebo máte dotaz k danému tématu?
Mohlo by vás také zajímat:
.Základní úprava akustiky domácího studia