7 postřehů o práci se zvukem ve filmovém průmyslu
O práci filmových zvukařů se traduje mnoho pravdivého, ale i nejrůznější mýty. Filmový průmysl je bezesporu náročným prostředím. Možná i proto jsem se rozhodl sepsat několik svých myšlenek, rad a triků, které jsem se během let u filmu naučil. Antoin Cox, Recording Engineer & DPA Master
1. Zvuku se u filmu často připisuje menší důležitost
Zvukaře slyšíte často mluvit o tom, že zvuku se u filmu nedostává takového významu, jaký by si zasloužil. Je to ovšem pravda? Ano, vypadá to tak, ale myslí se na zvuk skutečně tak málo, nebo je to pouze tím, že obecně klesají prostředky na všechny oblasti filmové produkce? Toť otázka!
Řekl bych, že problém spočívá v tom, že většina lidí ve filmovém štábu o zvuku příliš mnoho neví – produkce, kameramani, režiséři a další. Pravda je taková, že zvuku opravdu rozumí pouze tým zvukových techniků – ostatní členové štábu ho během natáčení popravdě ani neslyší. Soustředí se na vizuální složku filmu a tu zvukovou, které nerozumí, nechávají na nás – na zvukařích.
Filmový štáb musí důvěřovat svému zvukaři. V posledních letech jsem poznal mnoho režisérů. Někteří zvuk milují, jiní ho nenávidí. Někteří si myslí, že je práce na zvuku snadná, někteří ji považují za náročnou. Někteří zvuku rozumí, jiní o něm nemají ani ponětí.
Osobně se mi líbí pracovat s režiséry a producenty, kteří mají zvuk rádi, potřebují ho, vidí výhody kvalitně pořízeného zvukového záznamu a rozumí mu. Tito lidé obvykle netočí, pokud zvuk není zcela připraven nebo pokud příroda zrovna se štábem nespolupracuje. A i když přesto všechno potřebují natáčet, proberou to s vámi, omluví se a hlavně vědí, že zachycený zvuk nebude a nemůže být optimální.
Opačným „extrémem“ jsou lidé, kteří si myslí, že dokážou všechno vyřešit během postprodukce. Točí bez ohledu na vše ostatní a předpokládají, že nedostatky opraví později. Během postprodukce pak špatný zvukový záznam takříkajíc házejí na hlavu zvukařům.
Někdy se mě lidé z postprodukce ptají, proč některé mnou nahrávané projekty zní lépe než ostatní. Snažím se jim vysvětlit, že sám kvalitní zvuk zkrátka neudělám. Potřebuji k tomu totiž i režiséra, hlavního kameramana, stejně tak jako prvního asistenta režiséra či produkčního designéra!
2. Budete potřebovat nejrůznější „neoficiální“ pomůcky
V každodenní praxi musíme být já i můj tým velice kreativní, a to především při umístění mikrofonů, které je důležité jak pro optimální zvukový záznam, tak pro to, aby je nevidělo oko kamery.
Skryté mikrofony: U tohoto typu mikrofonů je vždy potřeba vyřešit způsob jejich vhodného umístění. Musí být bezpečně uchyceny, musí být na správném místě tak, aby zachytily zvuk co nejlépe, musí být neviditelné a musí být správně nasměrované. Skloubit všechny tyto zásady je velmi obtížné. Proto s sebou pro jistotu vždy a všude vozím dvě bedny plné nejrůznějších upínacích pomůcek. Kromě toho používám také mnoho akustických materiálů, jako jsou koberce, závěsy, pěna nebo plst.
Bezdrátové mikrofony: Snímání herců s sebou nese nároky na dovednosti, které ne tak docela souvisejí se zvukem. Člověk musí být společensky obratný, vynalézavý a rychlý. Téměř všechno, co používám pro účely upevnění mikrofonů, jsou navíc takříkajíc „neoficiální“ pomůcky – tělové pásky, řemínky, oboustranné lepící pásky, popruhy, kancelářské sponky a další udělátka. Pamatujte si, že velká a různorodá sada takovýchto nástrojů a materiálů bude na place vaším spojencem.
3. Pro umístění mikrofonů máte jen málo času
Jsou-li herci připraveni, může se …točit. Jakmile totiž přijdou z kostymérny a maskérny, jako zvukaři máme zpravidla k jejich ozvučení jen velmi málo času. I tak má často většina herců a štáb pocit, že věci kolem zvuku trvají až příliš dlouho. Ve skutečnosti ale skoro nikdy nemáme dostatek prostoru, abychom si před natáčením otestovali všechno, co je potřeba. Velmi často pak v pauzách mezi jednotlivými záběry běháme a dodatečně něco upravujeme.
Podle mého názoru je nejlepší „zadrátovat“ si herce ještě než přijde na plac, v mobilním přívěsu, v maskérně, šatně apod. Přibrat si k tomuto účelu do týmu dalšího člověka není vůbec špatné řešení. Může totiž zůstat s herci a udělat vše předem tak, aby na plac dorazili už připraveni. Má to své výhody!
Než začnu nový projekt, snažím se navázat dobré vztahy s kostyméry – dobře s nimi vycházet ještě než se natáčení rozjede na ostro. Pokud je to možné, snažte se mikrofon na herce nainstalovat až ve chvíli, kdy má na sobě celý kostým. Budete tak alespoň vědět, co vás čeká. Ušetříte si čas, nemilá překvapení a dodatečné úpravy.
4. Složité kostýmy je těžké ozvučit
V ideálním případě upřednostňuji umístit mikrofonní kabely do kostýmu. Je to sice časově náročnější, ale výsledek za to stojí. Proto radím, abyste se se svým producentem vždy dohodli na tom, že potřebujete na přípravu více prostoru. Ozvučení herce je pak rychlejší a jednodušší (pro zvukaře i pro herce). A i když je vaší prioritou zvuk, musíte brát ohledy na pohodlí herců tak, aby si nestěžovali štábu, že je kabely během natáčení obtěžují.
V této souvislosti bývají častým a velkým problém ruchy, které kostýmy vytvářejí. Zde si opět dovolím zdůraznit dobré vztahy s kostymérnou. Jedině tak totiž můžete kostyméry na tento problém v klidu upozornit a navíc ještě očekávat i jejich ochotu něco s tím udělat. Možná mohou předvést jeden ze svých kostymérských triků – ve scénách, kdy se před kamerou skoro nic neděje, použít látky, které jsou relativně „tiché“ a hlučné materiály použít až během akčních záběrů.
5. Ozvučit živé a dýchající herce je také těžké
S některými herci se pracuje lépe, s jinými hůře. To, jakým způsobem se mikrofon na herce dostane, je různé. Někdy mu mikrofon instaluje jeden z mých techniků, jindy je to kostýmní pomocník, jindy to udělá hercův osobní asistent. Herec k tomu má obvykle poměrně dost připomínek. Někdy dokonce trvá na tom, aby se ho během instalace mikrofonu nikdo nedotýkal. Ano, tuto podmínku může být poměrně obtížné splnit.
Přišel jsem na to, že obzvláště na začátku natáčení je dobré instalovat mikrofon na herce až s pěti dalšími lidmi kolem. Zkrátka se ujistit, že herec se během ozvučení cítí dostatečně pohodlně. Navíc tímto způsobem mohu správný způsob umístění mikrofonu předvést také hereččině (či hercově) osobní asistence. Tato praxe je prospěšná v případech, kdy herec nedovolí zvukovým technikům provést instalaci mikrofonu a my se tak musíme spolehnout na schopnosti jeho osobního pomocníka.
Mikrofon je také dobré před hercem vyčistit, ale zabere to čas. Já sám to obvykle dělám před instalací mikrofonu. Nicméně pamatujte na to, že osychající kabely jsou občas po čištění tuhé a kroutí se. Doporučuji je tedy nečistit až příliš.
6. Věci se zkrátka mohou porouchat!
Konektory a kabely se mohou porouchat – přece jenom pracujeme s živým filmovým štábem. Tyto věci se obvykle stávají, když se herci snaží mikrofon odpojit nebo ho mezi klapkami vypínat. Pokud k tomu dojde, vibrace na place nejsou úplně šťastné (protože oprava chvilku trvá) a problém je potřeba odstranit co nejdříve.
Pokud dojde k nějaké poruše, vždy se snažte problém vyřešit ještě předtím, než ozvučení herce znovu zapojíte. Když jste s opravou hotovi, proveďte poslechovou kontrolu (tak, aby herec věděl, že vše funguje). Zkrátíte tak dobu, kdy se fyzicky musíte věnovat hercům a ujistíte je o tom, že vše je zase v pořádku. Nezapomeňte jim to výslovně říci, budou se pak cítit komfortněji.
7. Cena je často problémem
Domnívám se, že otázka „za kolik“ bývá často problematičtější u filmu než u ozvučení televizních pořadů nebo živých přenosů. Jedním z důvodů je fakt, že v případě filmu jsme často také majiteli/nákupčími techniky, kterou produkci pronajímáme. Je tedy na nás, co si koupíme.
Na rozdíl od konkurenčních firem, můj poplatek za pronájem zůstane téměř stejný, i kdybych nakoupil všechny mikrofony DPA. V případě filmové produkce jde totiž spíše o kvantitu než o kvalitu. Nevzpomínám si na situaci, kdy by se mě producent zeptal na to, jaké vybavení používám. Nevědí to a nezáleží jim na tom. Zajímá je, kolik stop můžu nahrát a kolik tlačítek mám na svém mixážním pultu. Rádi hýbou s fadery a chtějí vědět, kolik mám s sebou bezdrátových vysílačů. Nejdůležitější pro ně je, že umíte pracovat rychle, nenápadně a samozřejmě „s tím nejlepším možným“ vybavením. Neznají ale značky ani skutečné potřeby.
Totéž ovšem nelze říct o editorech, postprodukčních zvukařích, lidech, kteří dělají úpravy dialogů, či mix – ti všichni se zajímají o to, co používáte. Podle mých zkušeností, pokud se zmíníte o DPA, jsou velmi nadšeni. Dokáží totiž ocenit vysoce kvalitní mikrofony, zároveň neschvalují levnější značky, protože chtějí, aby se do jejich mixů dostal jen dobrý zvuk!
Lidé z postprodukce často hovoří s producenty a režiséry o kvalitě zvuku, který jsem u předchozích filmů nahrával. Dávají tak zpětnou vazbu lidem, kteří zvukaře najímají. Z toho mimo jiné plyne, že na dobrém vybavení skutečně záleží!
Kdo je Antoin Cox
V roce 1999 Antoin absolvoval studium v oboru Sound Design & Production Sound Recording a začal pracovat na svém prvním filmu. Od roku 2004 se soustředil na zvukovou výrobu nejrůznějších celovečerních filmů, mezinárodních filmových projektů v Evropě, v USA, na mnoha dalších místech a za mnoha okolností. Je také členem společnosti Cinema Audio Society. Více zde...
Potřebujete poradit s výběrem mikrofonu nebo si rovnou některý z naší nabídky u nás vyzkoušet?